Povídání o Vánocích, které trvají od adventu po Tři krále
Připomínejme si své tradice, zvyky a lidové obyčeje… A chraňme je!

Svíce:
1. – proroků, 2. – betlémská, 3. – pastýřská, 4. – andělská
Barva/symbol:
1. – červená, památka proroků a předpovědi Kristova narození
2. – červená, láska a Ježíškovy jesličky
3. – růžová, radost a blížící se konec půstu
4. – červená, mír a pokoj

Od adventu po Tři krále

aneb

co, proč a jak slavíme

 

Advent

Znamená doslova "příchod". Byla to doba, během níž lidé čekali na příchod Spasitele, připravovali se na Vánoce. Advent zahrnuje čtyři neděle před Vánocemi. Měl by se dodržovat půst (střídmě jíst i pít), zbožně rozjímat a nepořádat žádné zábavy.

 

Některé adventní svátky

30. listopad - sv.Ondřej

(Kristův vrstevník, jeden z apoštolů)

V lidové tradici je pokládán za patrona nevěst. Na jeho svátek se prováděly různé úkony, pomocí kterých měla děvčata zjistit, kdo se stane jejich ženichem (někde podobné věci prováděli i mládenci, aby zjistili svou nevěstu).

Třesení stromem, házení pantoflem - zjišťování, zda se děvče vdá, popř. kam.

Klepání na kurník - o půlnoci před sv.Ondřejem se klepalo na kurník, pokud se z něj ozval kohout, děvče se do roka vdalo, pokud slepice, zůstane děvče svobodné.

Spatření obrazu - nastávajícího manžela (jeho obraz) prý bylo možno spatřit na vodní hladině, v zrcadle, dokonce v komíně!

Rozhodne to pes - několik dívek položilo kousek chleba na lopatu, čí kousek snědl pes jako první, ta se měla nejdříve vdát!

 

4. prosinec - sv.Barbora

(žila v 1. třetině 3. století, mučena a zabita pro svou křesťanskou víru)

V předvečer svátku chodívaly "Barborky" - bíle oděné ženy a dívky - po vsi, navštěvovaly chalupy, rozdávaly dárky i napomenutí. 4.12. se také řežou třešňové větvičky ("barborky"), dávají se do váz s vodou, aby rozkvetly. (Někdy se počítalo, kolik dní bude trvat, než větvičky rozkvetou. Pokud to trvalo 5 dní, měl být příští rok nejlepším měsícem květen /je to 5.měsíc/).

 

6. prosinec - sv.Mikuláš

( žil v rozmezí let 250 - 350, po smrti rodičů rozdal část majetku chudým, později se stal biskupem)

Sv.Mikuláš byl pokládán za patrona námořníků a rybářů, jeho svátek byl spojován s vírou v bohatství. Ve střední Evropě se neujalo, aby mikulášská nadílka probíhala o Vánocích, čili nám dárky na Štědrý večer nenosí Santa Claus (=sv.Mikuláš), ale Ježíšek.

Den před svátkem obcházel vesnici mikulášský průvod, který býval ve 14. - 19. století početnější než dnes (byli v něm např. husaři, kominík, sedlák se selkou, ras atd.).

 

13. prosinec - sv.Lucie

(žila ve 3. století, rozdala své věno lidem, mučena a zabita r.304)

Světice je pokládána za potronku švadlen a kočích, ochránkyni před čarodějnicemi.

Na její svátek se nesmělo příst len ani drát peří.

 

24. prosinec - Štědrý den

Byl dnem příprav na oslavy narození Krista (to bylo stanoveno na první Boží hod vánoční). Lidé se přísně postili a děti věřily, že večer uvidí zlaté prasátko. Někde byl ovšem rozšířen zvyk chodit na koledu (viz známá koleda "Nesem vám noviny").

Na Štědrý den končil s východem první hvězdičky adventní půst. U štědrovečerního stolu nesměl být lichý počet osob. Před večeří se všichni pomodlili, poděkovali za uplynulý rok a poprosili o požehnání do roku příštího, o to, aby se za rok zase všichni sešli. Jakápak se podávala jídla? Kuba (kroupy s houbami), hubník (houbový nákyp), luštěninová polévka, pečivo, sladkosti, ovoce… každý se měl najíst dosyta a ještě muselo jídlo zbýt (záruka hojnosti v příštím roce). Část pokrmů se dávala dobytku a zvířatům, sypala do studně, kladla ke kořenům stromů v sadu.

Na Štědrý den nebyl zdoben stromeček, ale vystavovány jesle (Ježíš se dle tradice narodil ve chlévě a za první kolébku mu sloužily jesle - žebřiny připevněné ke zdi, za které se dobytku dávala tráva nebo seno). Byl to vyřezávaný model chléva, zaplněný postavičkami lidí a zvířecích figurek. Později začaly vznikat tzv. betlémy, které zachycovaly i krajinu kolem jeslí.

Zvyk zdobení vánočního stromečku se do naší země dostal na počátku 19. století. Stromek postupně vytlačil betlémy.

Štědrý den byl pokládán za nejvhodnější příležitost k zjišťování, jaká budoucnost lidi čeká. Rozkrajovala se jablka, pouštěly lodičky ze skořápek, lilo olovo. Stejně tak se opakovaly pokusy děvčat zjistit, zda se vdají a za koho.

Štědrý večer byl příležitostí rozdávat a přijímat dárky, i když původně se více nadělovalo na sv.Mikuláše. Později se hlavní nadílka přesunula na Štědrý večer.

 

25. prosinec - Boží hod vánoční

V tento den se dle starokřesťanské tradice narodil Ježíš.

Všichni věřící měli rozjímat, podle lidové víry se nesmělo vůbec pracovat (ani třeba ustlat postele).

 

26. prosinec - sv.Štěpán, 2. Boží hod vánoční

(Kristův současník, r. 37 ukamenován)

Je považován za patrona koní. Před východem slunce se pouštělo koňům žilou, aby byli celý rok zdraví a čilí. Také se světilo obilí určené k jarní setbě.

Rozšířené bylo i koledování (Koleda, koleda, Štěpáne!), které trvalo od Štědrého dne až do Tří králů.

 

28. prosinec - Svátek mláďátek

Král Herodes nechal po Kristově narození povraždit v městě Betlémě a jeho okolí všechny malé chlapce ve stáří do dvou let, aby tak zabránil naplnění věštby, která předpovídala očekávané narození Spasitele.

V lidové víře a představách měl tento den opravdu velký význam pro zdraví malých dětí.

 

31. prosinec - sv.Silvestr

(narodil se koncem 3. století, r.311 zvolen papežem, zemřel r.335)

Původně se s tímto svátkem nespojovaly žádné významné zvyky a oslavy, protože 31. prosinec nebyl mnohde považován za poslední den v roce. (Asi víte, že i dnes není Silvestr celosvětově slaven jako konec Starého roku - i když komerce je tak silná, že Nový rok 2014 slavili i v Číně! Proč nevyužít příležitost k výdělku...)

Později se s tímto svátkem ztotožnily oslavy konce roku, lidé se modlili, slavili, hojně jedli. Konec starého roku doprovázely přípitky s přáním všeho dobrého. Přes silvestrovskou noc nesměla hospodyně nechat pověšené prádlo. Po staveních obcházely "Ometačky", které metlami očišťovaly dům.

"Den přeslavný jest k nám přišel,

v němž má býti každý vesel;

radujme se, veselme se

v tomto novém roce.”

 

6. leden - Tři králové

(Kašpar + Melichar + Baltazar)

Tímto dnem vánoční svátky končí. Podle tradice se Mudrcové od Východu (později lidovou tradicí změněno na Tři krále) přišli poklonit malému Ježíškovi a předat mu dary.

Na Tři krále se chodilo na koledu, domy měly na dveřích či vratech iniciály králů K+M+B.

(Anketa je stejná již sedmý rok - můžete porovnat, co je nejoblíbenějším přáním, co si přejete vy atd.)