◄ zpět

291/1991 ve znění 225/1993 a 138/1995
Vyhláška o základní škole
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky podle § 13 písm. a), f), m) a v dohodě s federálním ministerstvem zahraničních věcí podle písmena e) zákona České národní rady č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, a v dohodě s ministerstvem zdravotnictví České republiky podle § 34 odst. 4 a § 43 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů stanoví:
Část I
§ 1
Základní ustanovení
Tato vyhláška upravuje řízení výchovně vzdělávací činnosti v základní škole, pravidla hodnocení, klasifikaci a chování žáků a plnění povinné školní docházky mimo území České a Slovenské Federativní Republiky (dále jen "zvláštní způsob plnění povinné školní docházky").
Část II
§ 2
Základní škola
(1) Základní škola (dále jen "škola")1) má devět ročníků.
(2) Školu lze zřídit nebo zrušit pouze k začátku školního roku.
(3) Název školy se skládá ze slov "základní škola", úředního názvu jejího sídla v prvním pádě a z názvu okresu v prvním pádě, jestliže sídlem školy není okresní město; u základní školy s jiným vyučovacím jazykem než českým se uvede vyučovací jazyk. V místech, kde je více základních škol, se za názvem sídla uvede název ulice nebo náměstí a číslo hlavní školní budovy. Pokud byl škole propůjčen čestný název, je součástí názvu školy. Název školy musí být shodný s názvem školy uvedeným v síti škol.2)
(4) Listiny a úřední dokumenty vydávané školou se opatřují kulatým úředním razítkem s malým státním znakem České republiky.3) V tomto razítku se uvádí název školy podle odstavce 3. V běžné korespondenci se používá podlouhlé úřední razítko s názvem školy bez státního znaku.
(5) Hlavní školní budova se označuje tabulkou bílé barvy s rozměry 70 x 50 cm, na které jsou slova "základní škola". Písmena jsou tiskací, modré barvy. Nad touto tabulkou se umisťuje velký státní znak České republiky.4)
(6) Třídy jednotlivých ročníků školy se označují římskými číslicemi od I. do IX. Třídy téhož ročníku se rozlišují velkými písmeny připojenými k římským číslicím označujícím ročník. Třídy prvního stupně školy, v nichž jsou zařazeni žáci dvou nebo více ročníků, se označují římskými číslicemi a v závorce se vyznačí příslušné ročníky arabskými číslicemi.
Docházka do školy
§ 3
(1) Zápis do 1. ročníku se koná v období od 15. ledna do 15. února. Místo a dobu stanoví ředitel školy a oznámí to způsobem v místě obvyklým.
(2) Odložení povinné školní docházky tělesně postiženým dětem, které mohou být podle odstavce 4 zařazeny do školy, navrhuje příslušný odborný lékař a pedagogicko-psychologická poradna nebo centrum. O odložení rozhodne ředitel školy, a to po dobu nejdéle od začátku školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dovrší devátý rok věku.
(3) O možnosti odložení začátku povinné školní docházky škola informuje zástupce žáka při zápisu.
(4) Na základě žádosti zástupce žáka se vyjádření příslušného odborného lékaře a pedagogicko-psychologické poradny nebo centra může ředitel školy zařadit žáka smyslově nebo tělesně postiženého nebo žáka s vadou řeči do příslušného ročníku školy. Podle charakteru postižení a po dohodě se zástupcem žáka může ředitel školy tomuto žáku upravit učební plán.
(5) Ředitel školy může z vlastního podnětu a se souhlasem zástupce žáka nebo na základě žádosti zástupce žáka převést žáka do jiné školy v dohodě s jejím ředitelem.
(6) Žáky, kteří navštěvovali školu na území jiného státu, nebo školu zřízenou při zastupitelském úřadu jiného státu, nebo školu zřízenou právnickou nebo fyzickou osobu jiného státu na území České republiky a nezařazenou do sítě škol, v níž ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (dále jen "ministerstvo") povolilo zvláštní způsob plnění povinné školní docházky, a nekonali zkoušky podle § 18, a děti cizinců zařazuje do příslušného ročníku ředitel školy po zjištění úrovně jejich dosavadního vzdělání a znalosti vyučovacího jazyka.
(7) Žákům, jejichž rodiče z důvodu povolání často mění místo svého působiště, vydá vysvědčení škola, v níž by měli plnit povinnou školní docházku. Vysvědčení se vydává na základě záznamů o hodnocení a klasifikaci ve školním roce.
(8) Nemůže-li se žák zúčastnit vyučování z důvodů předem známých žákovi nebo jeho zástupci, požádá zástupce žáka třídního učitele nebo ředitele školy o uvolnění z vyučování. Nemůže-li se žák zúčastnit vyučování z nepředvídaného důvodu, je zástupce žáka povinen nejpozději do dvou dnů oznámit třídnímu učiteli důvod nepřítomnosti. Dobu, na kterou žáka uvolní třídní učitel nebo ředitel školy, stanoví řád školy.
(9) Nepřítomnost žáka omlouvá zástupce žáka; v odůvodněných případech může škola požadovat lékařské potvrzení o nemoci žáka či jiný úřední doklad potvrzující důvod nepřítomnosti žáka.
(10) Žákovi, který splnil devět let povinné školní docházky v nižším než devátém ročníku, může ředitel školy po projednání v pedagogické radě v odůvodněném případě povolit pokračování v docházce do školy.
§ 4
(1) Ředitel školy může ze zdravotních a jiných závažných důvodů uvolnit žáka zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu, a to buď na celý školní rok, nebo na jeho část; zároveň určí způsob zaměstnání žáka v době vyučování předmětu, ze kterého byl uvolněn. Je-li předmět zařazen na první nebo poslední vyučovací hodinu, může ředitel školy na základě žádosti zástupce žáka uvolnit žáka na dobu vyučování tohoto předmětu zcela.
(2) Žákovi, který pro svůj zdravotní stav nemůže docházet do školy a byl ředitelem školy osvobozen od této povinnosti5) a je v domácím ošetřování, zajistí ředitel školy individuální vyučování v potřebném rozsahu. Zástupce žáka je povinen vytvořit pro individuální vyučování podmínky. Nemá-li škola právní subjektivitu, zabezpečí individuální vyučování příslušný školský úřad.
(3) Ředitel školy může mimořádně nadaného žáka se souhlasem zástupce žáka přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku na základě výsledku komisionálního přezkoušení, vyjádření lékaře a pedagogicko-psychologické poradny.
§ 5
(1) Ředitel školy může zřizovat speciální třídy6) pro sluchově postižené žáky, zrakově postižené žáky, tělesně postižené žáky, mentálně postižené žáky a pro žáky s vadami řeči (dále jen "speciální třídy").
(2) Ředitel školy podle místních podmínek zřizuje specializované třídy6) pro žáky se specifickými vývojovými poruchami v učení a chování.
(3) Ředitel školy může zřídit pro žáky dočasně opožděné ve výuce vyrovnávací třídy a pro žáky, kteří nezvládli učivo, doučovací skupiny; současně stanoví rozsah doučování. Ve vyrovnávacích třídách a doučovacích skupinách zůstává žák jen po dobu nezbytně nutnou pro osvojení učiva.
§ 6
Rozvoj zájmů a schopností žáků
(1) Ředitel školy může zřizovat třídy s rozšířeným vyučováním některých předmětů nebo skupin předmětů. Žáky do těchto tříd zařazuje ředitel školy na základě doporučení školy, ve které žák plní povinnou školní docházku, a podle nadání a předpokladů žáka, a to do 15. června. K zařazení žáka je třeba souhlasu jeho zákonného zástupce.
(2) Žáka, který neprokáže předpoklady pro plnění povinné školní docházky ve třídách uvedených v odstavci 1 (trvale neuspokojivý prospěch, zdravotní důvody, výchovné důvody apod.), převede ředitel školy po projednání v pedagogické radě a po projednání se zástupcem žáka na konci klasifikačního období do třídy (školy) bez rozšířeného vyučování. Na základě žádosti zástupce žáka nebo návrhu lékaře převede ředitel školy žáka i během klasifikačního období.
(3) zrušen
(4) Ministerstvo po dohodě s obcí může zřídit pro rozvíjení mimořádného nadání a talentu žáků základní a střední školu ve společné správě.7)
Organizace a řízení výchovně vzdělávací činnosti školy
§ 7
(1) Vyučování ve škole probíhá podle učebních plánů a učebních osnov schválených ministerstvem.
(2) Třídy školy se naplňují do počtu 30 žáků. Ředitel školy stanoví s přihlédnutím k pedagogickým, hygienickým, ekonomickým a prostorovým podmínkám počty žáků v jednotlivých třídách; může stanovit i vyšší počet žáků ve třídě, umožňují-li to pedagogické, hygienické a prostorové podmínky školy. Ředitel školy může v souladu s učebním plánem dělit třídy na skupiny; počet skupin a počet žáků ve skupině určí podle podmínek školy a charakteru vyučovacího předmětu a v souladu s požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví žáků.
§ 8
(1) Ředitel školy8) ustanovuje třídní učitele, vedoucí vychovatele školní družiny a školního klubu.
(2) Ředitel školy může jmenovat jednoho zástupce, má-li škola alespoň 8 tříd, dva zástupce, má-li škola více než 22 třídy. Dalšího zástupce ředitel školy může jmenovat, má-li škola více než 30 tříd, nebo vyžadují-li to zvlášť náročné provozní podmínky školy.
(3) Pro zajištění provozně ekonomických a personálních činností školy jako samostatného právního subjektu může ředitel školy jmenovat dalšího zástupce pro ekonomickou oblast; tyto činnosti může též pro školu zajišťovat právnická nebo fyzická osoba na základě smlouvy.
(4) Ředitel školy zřizuje pedagogickou radu jako svůj poradní orgán. Jejími členy jsou všichni pedagogičtí pracovníci školy.
(5) Ředitel školy vydává po projednání s pracovníky školy a se souhlasem pedagogické rady na základě § 15 této vyhlášky řád školy, schvaluje řád odborných pracoven, laboratoří, tělocvičen a hřišť.
§ 9
(1) Vyučování začíná v 8.00 hodin.Ředitel školy může podle místních podmínek stanovit začátek vyučování odchylně, avšak nejdříve od 7.00 hodin. Jestliže se z prostorových důvodů nemůže uskutečnit vyučování všech žáků v dopoledních hodinách, ředitel školy organizuje vyučování ve dvou směnách. Vyučování musí být dokončeno nejpozději do 17.00 hodin.
(2) Vyučovací hodina trvá 45 minut. Přestávky jsou nejméně desetiminutové. Zpravidla po 2. vyučovací hodině je přestávka v trvání minimálně 20 minut; její délku stanoví ředitel školy. Přestávka mezi dopoledním a odpoledním vyučováním trvá nejméně 60 minut.
(3) Žáci prvního ročníku mohou mít v jednom sledu nejvýše čtyři vyučovací hodiny, ve druhém až čtvrtém ročníku pět vyučovacích hodin, v pátém až devátém ročníku šest vyučovacích hodin. Žáci pátého ročníku mohou mít v jednom dni nejvýše šest vyučovacích hodin, žáci šestého až devátého ročníku nejvýše sedm vyučovacích hodin. Ředitel školy může v odůvodněném případě zvýšit počet vyučovacích hodin v jednom dni v pátém až devátém ročníku o jednu hodinu předmětu s převahou výchovného zaměření, a to jednou týdně.
(4) Škola organizuje školu v přírodě,9) lyžařské kursy10) a plavecký výcvik žáků; jejich program schvaluje ředitel školy. Škola může organizovat školní výlety a další akce související s výchovně vzdělávací činností školy.
(5) Při akcích organizovaných mimo sídlo školy vykonává dozor do počtu 25 žáků jeden pedagogický pracovník. Při větším počtu žáků zajistí ředitel školy účast další zletilé osoby. Výjimku z počtu osob vykonávajících dozor nad žáky stanoví ředitel školy, a to s ohledem na náročnost zajištění bezpečnosti v prostředí, v němž se žáci budou pohybovat.
(6) Škola ve spolupráci s lékařem pověřeným preventivní péčí o žáky napomáhá při vytváření a realizaci ozdravných programů podle aktuálních potřeb.
(7) Pro žáky zdravotně oslabené zajišťuje škola ve spolupráci s lékařem příslušný počet oddělení zdravotní tělesné výchovy.
(8) Škola může zřizovat pro žáky školy zájmové útvary; poskytuje své prostory a vybavení k účelnému využití pro činnosti zájmových organizací dětí a mládeže.11)
Pravidla hodnocení a klasifikace žáka základní školy
§ 10
(1) Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech je klasifikován těmito stupni:
1 - výborný
2 - chvalitebný
3 - dobrý
4 - dostatečný
5 - nedostatečný.
(2) Při hodnocení prospěchu žáka může být u žáka v prvním až třetím ročníku ve všech vyučovacích předmětech a u žáka ve čtvrtém ročníku ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření použito širší slovní hodnocení. O použití širšího slovního hodnocení rozhodne ředitel školy na základě návrhu učitele a souhlasu zástupce žáka. Přechází-li žák na jinou školu, je klasifikován podle odstavce 1.
(3) Chování žáka je klasifikováno těmito stupni:
1 - velmi dobré
2 - uspokojivé
3 - neuspokojivé.
(4) Celkový prospěch žáka je hodnocen
a)
v prvním až čtvrtém ročníku školy těmito stupni:
- prospěl,
- neprospěl,
b)
v pátém až devátém ročníku školy těmito stupni:
- prospěl s vyznamenáním,
- prospěl,
- neprospěl.
(5) Žák je hodnocen stupněm
a) "prospěl s vyznamenáním", není-li v žádném povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm horším než "chvalitebný", průměr z povinných předmětů nemá horší než 1,50 a jeho chování je velmi dobré;
b) "prospěl", není-li v žádném z povinných předmětů hodnocen při celkové klasifikaci stupněm "nedostatečný";
c) "neprospěl", je-li v některém povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm "nedostatečný".
(6) Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se hodnotí těmito stupni:
pracoval úspěšně
pracoval.
(7) U žáka se smyslovou nebo tělesnou vadou, vadou řeči, prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování se při jeho hodnocení a klasifikaci přihlédne k charakteru postižení. U žáka prvního až devátého ročníku s prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování rozhodne ředitel školy o použití širšího slovního hodnocení na základě žádosti zástupce žáka.
(8) Do vyššího ročníku postupuje žák, který při celkové klasifikaci na konci druhého pololetí nebo po opravných zkouškách dosáhl stupně hodnocení alespoň "prospěl".
§ 11
(1) Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho klasifikaci náhradní termín, a to tak, aby klasifikace žáka mohla být provedena nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné klasifikovat ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí neklasifikuje.
(2) Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho klasifikaci náhradní termín, a to tak, aby klasifikace žáka mohla být provedena nejpozději do 15. října. Do té doby žák navštěvuje podmíněně nejbližší vyšší ročník. Žák, který nemohl být ze závažných objektivních, zejména zdravotních důvodů klasifikován ani v náhradním termínu, opakuje ročník.
(3) Má-li zástupce žáka pochybnosti o správnosti klasifikace v jednotlivých předmětech na konci prvního nebo druhého pololetí, může do tří dnů ode dne, kdy bylo žákovi vydáno vysvědčení, požádat ředitele školy o jeho komisionální přezkoušení; je-li vyučujícím daného předmětu ředitel školy, může zástupce žáka požádat o komisionální přezkoušení příslušného školního inspektora. Ředitel školy nebo školní inspektor oprávněnost žádosti posoudí a neprodleně zástupci žáka sdělí, zda bude žák přezkoušen.
(4) Komisi pro přezkoušení žáka jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím ředitel, jmenuje komisi školní inspektor. Komise je tříčlenná; tvoří ji předseda, který je zpravidla ředitel školy nebo jím pověřený učitel, zkoušející učitel, jímž je zpravidla vyučující daného předmětu, a přísedící, který má aprobaci pro týž nebo příbuzný předmět. Klasifikační stupeň určí komise většinou hlasů. O komisionální zkoušce se pořizuje protokol.
(5) Komise žáka přezkouší neprodleně, nejpozději do deseti dnů; není-li možné žáka pro jeho nepřítomnost v tomto termínu přezkoušet, může ředitel školy nebo školní inspektor stanovit nový termín k přezkoušení pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů. Výsledek přezkoušení, který je konečný, sdělí ředitel školy prokazatelným způsobem zástupci žáka, další přezkoušení žáka je nepřípustné.
§ 12
Opravné zkoušky
(1) Žákovi pátého až devátého ročníku školy, který je na konci druhého pololetí klasifikován nejvýše ve dvou předmětech stupněm "nedostatečný", ředitel školy umožní vykonat opravné zkoušky.
(2) Žák koná opravné zkoušky nejpozději v posledním týdnu hlavních prázdnin. Termín stanoví ředitel školy. Nemůže-li se žák z vážných důvodů dostavit k opravným zkouškám, umožní mu ředitel školy vykonání opravných zkoušek nejpozději do 15. září; do té doby žák navštěvuje podmíněně nejbližší vyšší ročník. Žák může v jednom dnu skládat pouze jednu opravnou zkoušku.
(3) Nedostaví-li se žák k opravným zkouškám ve stanoveném termínu bez odůvodněné omluvy, klasifikuje se v předmětu, z něhož měl vykonat opravnou zkoušku, stupněm nedostatečný.
(4) Opravné zkoušky jsou zkoušky komisionální.
(5) Pokud žák v kursu k získání základního vzdělání poskytovaného základní školou byl při zkouškách na závěr tohoto kursu klasifikován stupněm "nedostatečný", umožní mu ředitel školy vykonání opravné zkoušky. Jestliže byl stupněm "nedostatečný" klasifikován nejvíce ze dvou předmětů, může opravné zkoušky vykonat do dvou měsíců; jestliže byl stupněm "nedostatečný" klasifikován z více předmětů, může opravné zkoušky vykonat nejdříve za půl roku.
§ 13
Výchovná opatření
(1) Výchovná opatření jsou pochvaly a jiná ocenění a opatření k posílení kázně.
(2) Třídní učitel, ředitel školy, zástupce obce nebo školského úřadu může žákovi po projednání v pedagogické radě udělit za mimořádný projev humánnosti, občanské a školní iniciativy, za záslužný nebo statečný čin, za dlouhodobou úspěšnou práci pochvalu nebo jiné ocenění (dále jen "pochvala").
(3) Třídní učitel může žákovi podle závažnosti provinění udělit napomenutí nebo důtku; udělení důtky neprodleně oznámí řediteli školy. Ředitel školy může žákovi po projednání v pedagogické radě udělit důtku.
(4) Ředitel školy nebo třídní učitel oznámí důvody udělení výchovného opatření prokazatelným způsobem zástupci žáka.
(5) Třídní učitel zaznamenává udělení výchovného opatření do katalogového listu žáka.
§ 14
Dokumentace
(1) zrušen
(2) Pokud jsou pro vedení dokumentace podle odstavce 1 ministerstvem předepsány tiskopisy, vede se tato dokumentace pouze na těchto tiskopisech; pro jejich ukládání a vyřazování platí zvláštní předpisy.12)
(3) Třídní knihy a třídní výkazy vedou třídní učitelé podle pokynu ředitele školy. Podobným způsobem vedou učitelé a vychovatelé další dokumentaci uvedenou v odstavci 1 písm. c).
(4) Listiny a úřední dokumenty vydávané školou jsou psány trvalým způsobem. Na vysvědčení není přípustné provádět opravy zápisu.
(5) Vydávání druhopisů vysvědčení se řídí zvláštními předpisy.13)
§ 15
Řád školy
Řád školy obsahuje zejména ustanovení o
a)
chování žáka,
b)
docházce do školy,
c)
zacházení s učebnicemi, školními potřebami a školním majetkem,
d)
povinnostech chránit zdraví své i svých spolužáků,
e)
plnění dalších pravidel vnitřního režimu školy,
f)
provozu školy a povinnostech pracovníků školy.
Část III
Zvláštní způsob plnění povinné školní docházky
§ 16
(1) Zvláštním způsobem plnění povinné školní docházky se rozumí:
a)
školní docházka do školy s českým nebo slovenským vyučovacím jazykem zřízené při československém zastupitelském úřadě nebo
b)
školní docházka do školy na území jiného státu nebo do školy zřízené právnickou nebo fyzickou osobou jiného státu na území České republiky a nezařazené do sítě škol, v níž ministerstvo povolilo zvláštní způsob plnění povinné školní docházky (dále jen "zahraniční škola") nebo
c)
individuální výuka.
(2) Do škol zřízených při československých zastupitelských úřadech se přednostně zařazují žáci, jejichž zástupci byli československými právnickými osobami vysláni do zahraničí k plnění pracovních úkolů.
(3) Zástupce žáka ho přihlásí do školy uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo do zahraniční školy, pokud se jedná o školu na území jiného státu, nejpozději do týdne po příjezdu do země pobytu.
§ 17
(1) Zástupce žáka oznámí řediteli školy, v níž žák plní povinnou školní docházku (dále jen "kmenová škola"), že žák bude plnit povinnou školní docházku zvláštním způsobem; v oznámení uvede druh zvláštního způsobu povinné školní docházky, adresu zahraniční školy, bydliště v zahraničí a předpokládanou dobu pobytu. Tento žák je nadále žákem kmenové školy.
(2) Žák, který je přijat z 8. ročníku základní školy do zahraniční školy poskytující vzdělání odpovídající střednímu odbornému vzdělání nebo úplnému střednímu vzdělání nebo úplnému střednímu odbornému vzdělání nebo vyššímu odbornému vzdělání, nekoná zkoušku podle § 18 a devátý rok povinné školní docházky ukončí v zahraniční škole.
(3) Žáku, který plní povinnou školní docházku podle § 16 odst. 1 písm. a), poskytuje učebnice a školní potřeby hrazené státem škola zřízená při československém zastupitelském úřadě. V ostatních případech je poskytuje na žádost zástupce žáka kmenová škola.
(4) Další náklady vzniklé v souvislosti s docházkou žáka do zahraniční školy hradí zástupce žáka.
§ 18
(1) Žák, který plní zvláštním způsobem povinnou školní docházku v zahraniční škole, vykoná na základě žádosti zástupce žáka v kmenové škole nebo škole při československém zastupitelském úřadě nebo jiné škole na území České republiky zařazené do sítě škol zkoušku z českého jazyka, vlastivědy, dějepisu a zeměpisu České a Slovenské Federativní Republiky. Rozsah zkoušky stanoví ředitel školy podle platných učebních osnov. Pokud zástupce žáka nepožádá o vykonání zkoušky, postupuje ředitel školy při zařazení žáka do ročníku podle § 3 odst. 6.
(2) Žák, který plní povinnou školní docházku individuální výukou, koná zkoušku v kmenové škole nebo škole při československém zastupitelském úřadě nebo jiné škole na území České republiky zařazené do sítě škol vždy, a to z předmětů uvedených v učebním plánu příslušného ročníku s výjimkou výtvarné výchovy, hudební výchovy, tělesné výchovy a pracovního vyučování.
(3) Zkoušku lze konat za delší časové období než je jeden školní rok, nejdéle však za dva školní roky.
(4) Termín konání zkoušky dohodne zástupce žáka s ředitelem školy, ve které bude žák zkoušku konat.
(5) Před konáním zkoušky podle odstavce 1 předloží zástupce žáka řediteli školy, na které žák koná zkoušku, ověřený překlad vysvědčení žáka za příslušný ročník zahraniční školy do českého nebo slovenského jazyka. Pokud toto vysvědčení neobsahuje jednoznačné vyjádření, že žák je způsobilý postoupit do vyššího ročníku, předloží zástupce žáka ověřený překlad potvrzení zahraniční školy o způsobilosti žáka postoupit do vyššího ročníku.
(6) Žáci prvního až čtvrtého ročníku školy konají zkoušku před jedním zkoušejícím. Ředitel školy jmenuje zkoušejícím zpravidla učitele, který v příslušném školním roce vyučuje v ročníku, z jehož učební látky žák koná zkoušku. Žáci pátého až devátého ročníku školy konají komisionální zkoušku.
(7) Vykonal-li žák zkoušku na kmenové škole, zaznamená ředitel školy výsledek zkoušky v katalogovém listu žáka a vydá žákovi vysvědčení. Vykonal-li žák zkoušku na jiné než kmenové škole, ředitel této školy vydá žákovi vysvědčení a jeho opis zašle kmenové škole.
(8) Na vysvědčení žák není klasifikován z chování.
(9) Doložka na vysvědčení se doplní o text: "Žák byl klasifikován podle § 18 odst. 1 vyhlášky ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 291/1991 Sb., o základní škole." , nebo "Žák byl klasifikován podle § 18 odst. 2 vyhlášky ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 291/1991 Sb., o základní škole.".
Část IV
Zrušovací ustanovení
§ 19
Zrušují se:
1.
vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky č. 123/1984 Sb., o základní škole;
2.
vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky č. 89/1979 Sb., o plnění povinné školní docházky mimo území Československé socialistické republiky;
3.
instrukce ministerstva školství České socialistické republiky č. j. 21 106/85-200 ze dne 12. 7. 1985 o základní škole.
§ 20
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1991.
__________________________________________________________
1)
§ 6 odst. 2 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění zákona č. 171/1990 Sb.
2)
§ 6 odst. 3 zákona ČNR č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství.
3)
§ 2 vyhlášky MV ČR č. 435/1990 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o užívání státního znaku a státní vlajky České republiky.
4)
§ 1 vyhlášky MV ČR č. 435/1990 Sb.
5)
§ 37 školského zákona.
6)
§ 2 odst. 10 vyhlášky o speciálních školách a speciálních mateřských školách.
7)
§ 41 školského zákona.
8)
§ 3 zákona ČNR č. 564/1990 Sb.
9)
Vyhláška MŠMT ČR č. 102/1989 Sb., o školách v přírodě.
10)
Směrnice MŠ ČSR č. j. 29 394/72-200 ze dne 21. 12. 1972 o organizaci lyžařského výcviku žáků a učňů, reg. v částce 30/1972 Sb., ve znění směrnice č. j. 13 825/75-200 z 29.4.1975.
11)
§ 47 školského zákona.
12)
Instrukce MŠ ČSR č. j. 18 200/86-49 z 11. 6. 1986, kterou se vydává skartační řád pro školy a školská zařízení spravovaná národními výbory.
13)
Směrnice MŠ ČSR pro vydávání náhradních dokladů č. j. 23 742/68-S/3 ze dne 19. června 1968, reg. v částce 39/1969 Sb.

(hz)